Nebezpečí splašených ponclíků

Není nic horšího než splašenej poník :-) Když jsem se vracel pozdě odpoledne z jedné vyjížďky, poníček vypadal vcelku znaveně, ovšem jen do té doby, než jsme se otočili směrem k domovu. Malej poník bez sedla se zastavuje špatně, takže jsem se za zoufalého držení se cvalem absolvoval mírný lesní svah nahoru, za kterým bylo křoví a za křovím cesta. Když jsem uviděl trnité a neprostupné křoví, oddychl jsem si že o něj zastavím. Hmm, trošku jsem se přepočítal v té neprostupnosti, neboť nám se to podařilo a za příšerného praskotu a mých nadávek jsme vyrobili průsek až na cestu. Po cestě směrem k nám v té chvíli přijížděli tři jezdkyně na velkých koních, ale poté, co jsem s ponclíkem profičel křovím na cestu, tak všichni tři koně změnili náhle směr a tam, odkud původně přicházeli krokem, tak tam zmizeli tryskem, každý navíc ještě trochu na jinou stranu a soudě podle zvuků, linoucích se z lesa, tak alespoň část z nich se též jala vytvářet nové průseky. Tímto bych neznámé jezdkyně z okolí Unhoště rád pozdravil a vyjádřil naději, že příště až se potkáme, tak nebudou tak pospíchat pryč .