Veselý a hravý
17. srpen 2007 | 23.26 |
Tak jsem měl asi po dvou letech opět "letecký den", ke všemu ještě z poníka.... Prostě jsem přijel k Lence a protože bylo krásně, vyjížďku jsem si nemohl nechat prostě utéct. Byl volný i WPBR Cory, na kterém už nevypadám tak blbě jako na těch úplně malejch, navíc jsme spolu jeli ven už někdy před měsícem a byl moc fajn, tak jsem se i docela těšil :-)
Když jsem bral sedlo, zaujalo mě že přede mnou na něm jel podle třmenů někdo podobně velikej jako já a měl jsem radost že ne všichni podceňujou poníky. Ale proč je to sedlo tak zaprášený? Ach jo, moje naivní radost, bystřejší již jistě tuší...
A jaký jsou tu okolo krááásný dlouhý strniště! Coryho jsem nasedlal, nauzdil, vyvedl ven a vydal se směr pole. Měl jsem ten den nějaké totální zatmění, protože mi ani nepřišlo podezřelé že koník vyhazuje i v kroku a kontroloval jsem jestli mi třeba nesjelo sedlo dozadu. Ale ne. Ke všemu Cory má pony sedlo s pony třmeny, kam se mi vešla jen špička boty. No, nevadí.
Koník nabitý energií je podobný papiňáku, pára se musí upouštět velmi pozvolna a opatrně, jinak se opaříte (odletíte). Tohle samozřejmě vím, přesto jsem to podcenil. Dal jsem si klusem jen asi kilometr kolem pole a pak jsem zkusil opatrně nacválat. Chvilku to bylo dobrý. Pak ale najednou mohutný odraz, trysk, skoky doprava, doleva, hlava dole, zadní kopyta nahoře, fakt jsem nevěděl kde je nahoře a kde dole a najednou ležím na strništi a v dáli vidím vyhazujícího koně jak se řítí tryskem domů. Já ho po chvíli následoval.
Když jsem doběhl do stájí, samozřejmě tam bylo mraky lidí a všichni se bavili na můj účet :-) Zkrátka jsem to neukecal. Na druhý pokus jsem vyjel radši na druhou stranu vesnice, do lesa. Když jsme se po dvou hodinách vraceli, kůň byl příjemně unavený a já totálně odrovnaný. Dokonce jsme dali hezkým pomalým cvalem i dlouhou louku vedoucí směrem k domovu!
Když jsem bral sedlo, zaujalo mě že přede mnou na něm jel podle třmenů někdo podobně velikej jako já a měl jsem radost že ne všichni podceňujou poníky. Ale proč je to sedlo tak zaprášený? Ach jo, moje naivní radost, bystřejší již jistě tuší...A jaký jsou tu okolo krááásný dlouhý strniště! Coryho jsem nasedlal, nauzdil, vyvedl ven a vydal se směr pole. Měl jsem ten den nějaké totální zatmění, protože mi ani nepřišlo podezřelé že koník vyhazuje i v kroku a kontroloval jsem jestli mi třeba nesjelo sedlo dozadu. Ale ne. Ke všemu Cory má pony sedlo s pony třmeny, kam se mi vešla jen špička boty. No, nevadí.
Koník nabitý energií je podobný papiňáku, pára se musí upouštět velmi pozvolna a opatrně, jinak se opaříte (odletíte). Tohle samozřejmě vím, přesto jsem to podcenil. Dal jsem si klusem jen asi kilometr kolem pole a pak jsem zkusil opatrně nacválat. Chvilku to bylo dobrý. Pak ale najednou mohutný odraz, trysk, skoky doprava, doleva, hlava dole, zadní kopyta nahoře, fakt jsem nevěděl kde je nahoře a kde dole a najednou ležím na strništi a v dáli vidím vyhazujícího koně jak se řítí tryskem domů. Já ho po chvíli následoval.
Když jsem doběhl do stájí, samozřejmě tam bylo mraky lidí a všichni se bavili na můj účet :-) Zkrátka jsem to neukecal. Na druhý pokus jsem vyjel radši na druhou stranu vesnice, do lesa. Když jsme se po dvou hodinách vraceli, kůň byl příjemně unavený a já totálně odrovnaný. Dokonce jsme dali hezkým pomalým cvalem i dlouhou louku vedoucí směrem k domovu!