Cesta do Brna
26. prosinec 2007 | 04.00 |
Tak jsem po nějaké době měl zase nějaké vyřizování v Brně a tak mě napadlo, chcete představit místní koníky? No jasně že jo, ne?
Kousek cesty vlakem, pak kus pěšky po kolejích a pak - problém! Násep, po kterém vedou koleje je celkem vysoký a sešup dolů je plný namrzlého sněhu. Jakýkoliv pokus dostat se dolů by nutně skončil držkopádem. Takže jsem musel dalších 500 metrů po kolejích a oklikou. No nic...
Tohle je prosím Melvin, černý koník, o co menší postava (115 cm KVH), o to větší osobnost.
Druhý koník, který bydlí asi o 500 metrů vedle Melvina se jmenuje Cháron a je to kříženec welš ponyho a haflinga, krasavec. Náš výlet směřoval na nedaleký Babí vrch a zbytek času jsme kvůli zapomenuté GPS-ce hledali cestu zpátky :-) Naštěstí Cháron tamní lesy asi zná dobře a tak mě odnavigoval na první pokus.
Ještě si neodpustím tak trochu pod čarou popis zpestření cesty zpátky z Brna do Prahy. Využil jsem služeb Student agency - žluté autobusy vyšší kategorie, kde cestou můžete buď spát, poslouchat rádio, číst si, nebo se dívat na nějaký film. Vzhledem k tomu, že při mé cestě zpět byla na pořadu jakási nablblý americký romantický film, měl jsem v plánu to spaní. Nakonec se o přeměnu nudné cesty ve velmi veselou postaral jakýsi tlustý pán v obleku, kterého děj toho příšerného romantického filmu dojmul natolik, že začal v určitých scénách hlasitě plakat na celý autobus a následně si začal smrkat do kravaty, protože nenašel kapesník. Snad ani nemusím dodávat, že většina lidí plakala s ním, ovšem smíchy :-)
Kousek cesty vlakem, pak kus pěšky po kolejích a pak - problém! Násep, po kterém vedou koleje je celkem vysoký a sešup dolů je plný namrzlého sněhu. Jakýkoliv pokus dostat se dolů by nutně skončil držkopádem. Takže jsem musel dalších 500 metrů po kolejích a oklikou. No nic...Tohle je prosím Melvin, černý koník, o co menší postava (115 cm KVH), o to větší osobnost.
Druhý koník, který bydlí asi o 500 metrů vedle Melvina se jmenuje Cháron a je to kříženec welš ponyho a haflinga, krasavec. Náš výlet směřoval na nedaleký Babí vrch a zbytek času jsme kvůli zapomenuté GPS-ce hledali cestu zpátky :-) Naštěstí Cháron tamní lesy asi zná dobře a tak mě odnavigoval na první pokus.
Ještě si neodpustím tak trochu pod čarou popis zpestření cesty zpátky z Brna do Prahy. Využil jsem služeb Student agency - žluté autobusy vyšší kategorie, kde cestou můžete buď spát, poslouchat rádio, číst si, nebo se dívat na nějaký film. Vzhledem k tomu, že při mé cestě zpět byla na pořadu jakási nablblý americký romantický film, měl jsem v plánu to spaní. Nakonec se o přeměnu nudné cesty ve velmi veselou postaral jakýsi tlustý pán v obleku, kterého děj toho příšerného romantického filmu dojmul natolik, že začal v určitých scénách hlasitě plakat na celý autobus a následně si začal smrkat do kravaty, protože nenašel kapesník. Snad ani nemusím dodávat, že většina lidí plakala s ním, ovšem smíchy :-)