Sny se mi moc často nezdají - naštěstí. Ale když už se mi něco zdá, tak to stojí za to. Jako třeba dneska v noci: Měl jsem dělat zvukaře na jednom z koncertů skupiny Olympic. Nevím sice kde, ale byl to obrovský sál pro několik tisíc lidí a bylo úplně vyprodáno. Všechno bylo připravené, bylo už po zvukové zkoušce, pánové kouřili v šatně a dohadovali se, co budou hrát na úvod. Prostě standardní pohodový

Předtím, než opět prchnu do dalekých krajin, udělal jsem si takové kolečko po milých lidech a konících, abych si udělal pár fotek a zlepšil si náladu. Jako třeba tadyhle Gofrik. Vzal jsem ho za účelem nafocení a napasení, proto jsem nebral ani sedlo, což se později ukázalo jako zásadní chyba, ale tak už to bývá, hihi. Focení a pasení probíhalo víceméně v klidu, hupnul jsem na něj, dojel na louku,

Tuhle mi někdo vyčítal, že jsem furt u koní a málo si všímám kulturních památek a jiných pamětihodností. S tím je ovšem konec! Definitivní! Fotky jsou toho důkazem!

Darwinova cena je cena každoročně udílená in memoriam za to, když se někdo zvlášť hloupým a stupidním způsobem připraví o život a přispěje tím k pozvednutí úrovně lidského genofondu tím, že se z něj vymaže :-) Skoro jsem se také zúčastnil, možná už by to bylo minimálně na nominaci. Ale předbíhám. Jsa zvyklý na mírného, hodného a zlatého plnokrevného Ferdinanda, jsem zatoužil na jedné návštěvě vykrokovat plnokrevného dostihového hřebce, který se právě vrátil z tréninku a byl mokrý, jako když právě vylezl z rybníka. Nadto byl nasedlán dostihovým sedlem, v kterém je problém se udržet i v kroku a do třetice jsem byl varován majitelem, že se leká i vlastního stínu. Přes to všechno jsem na něj vylezl a chystal jsem se kamsi poodjet, leč... Přišlo na mě kýchnutí. Chvilku to ještě vypadalo že kýchnutí přejde, ale za pár okamžiků bylo jasné, že nikoliv. O desetinu vteřiny poté, kdy zaznělo mohutné "pčííí" byl plňásek asi tak o sto metrů dál a já pořád na tom samém místě, jen rozpláclý na zemi jak žaba...

Vánoce jsou naštěstí za námi a s nimi i různé předvánoční besídky a opíjecí večírky. Jak to asi tak vypadá

Právě mi přišel potvrzený termín tradičního koncertu Olympicu ve Stříbrné Skalici. Termín sem tedy dávám s předstihem, bude to 25. července 2009. A komu se nechce platit za lístek, ať mi zkusí písnout ;-)

Léto je asi nenávratně za námi a se zkracujícími se dny zase zbývá trošku času na aktuality. Sem budu průběžně dopisovat novinky které nestojí za samostatný článek. A co se událo?

Několikrát jsme byli s koníčkama na vandru na Sázavě, počasí nám pokaždé přálo a bylo to moc prima. Znám už snad všechny varianty cest z Žernovky na Sázavu a zpět a díky Benovi, na kterém jsem

Když už jsem tu psal co provedl Estar Pavlovi, musím napsat i to, co se stalo mně... To jsme tak jednou z jara vyjeli s Danou (majitelka Estara) na vyjížďku. Já na Estarovi, ona na poníkovi. K dokreslení situace musím napsat, že jsem měl na Estíkovi westernové sedlo, které jsme zkoušeli jak by mu padlo.

Dana, majitelka Estárka, mi vždycky dobře radila - je to koník z dostihů, byl dost dobrej, občas se na něm báli jezdit i žokejové. Vzhledem k tomu, že už pár let neběhá a má westernové sedlo, je z něj prima koník na courání a běhání po lese. Dá se s ním dělat cokoliv a je zlatíčko. Jen na jednu věc je potřeba dát pozor